OTOvy stránky nejen o fOTOgrafování

Nejvyšší hora Ještědského hřbetu, jedna z nejvýraznějších dominant na severu Čech, prakticky v těsné blízkosti Liberce. V letech 1966 - 1973 zde byl postaven objekt ve tvaru rotačního hyperboloidu (to zní odborně, co ???), za který jeho autor, Ing. arch. Karel Hubáček, obdržel Perretovu cenu. Mimo to byla tato stavba vyhlášena "Českou stavbou 20. století".

Od roku 1995 je tato hora středem přírodního parku Ještěd o výměře asi 121 ha. Horský masiv je tvořen křemencovým sukem, vypreparovaným působením povětrnosti z okolních fylitů, vápenců a břidlic. Vládne tu drsné horské podnebí, vanou silné větry a sněhová pokrývka se zde drží asi 120 dní v roce.  Ještěd je pro svůj  nezalesněný vrchol s velkolepým rozhledem po kraji vyhledávaným cílem turistických výletů již od poloviny 19. století. Pozdější hoteliéři, manželé Hasslerovi, na jeho vrchol vynesli již v r. 1844 občerstvení vojákům, kteří se sem vypravili po potlačení nepokojů textilních dělníků v Liberci. O tři roky později již Hasslerovi na vrcholu postavili dřevěnou chatku, ve které prodávali turistům občerstvení. Ale již v r. 1868 zde postavili důkladný objekt, který nabízel i možnost ubytování a v r. 1885 byl znovu rozšířen. Tato Rohanova chata (jak byl objekt pojmenován) vyhořela v r. 1964. V její blízkosti byl již v r. 1907 postaven horský hotel, který shořel 31.1.1963. A o tři roky později začala na jeho místě vznikat stavba, která dnes tvoří nepřehlednou dominantu Libereckého kraje.

Mimo to je Ještěd vyhlášeným areálem zimních sportů - vleky, sjezdovky, skokanské můstky. Dnes již málokdo ví, že velkou atrakcí zde bývala sáňkařská dráha, na které se v r. 1914 konalo první mistrovství Evropy.

Na Ještěd se můžeme dostat třemi způsoby : Lanovkou, dlouhou 1143 m a překonávající výškový rozdíl 450 m (je to nejrychlejší), automobilem po úzké silničce (nejméně dobrodružné a placené malé parkoviště u věže nemusí být vždycky prázdné) a nebo po svých...Vyjdeme pěšinou vedle zastávky lanovky - mimochodem, vřele doporučuji občerstvení, které nemusíme minout bez zastávky (jídlo výborné a ceny normální) a pokračujeme nejdříve po louce, potom po stezce, a v posledním úseku cesta připomíná vysokohorskou turistiku :-))) Pozor na zmije, my jsme jich také několik potkali !

Tato cesta kopíruje tradiční trasu výstupu z dob, kdy ještě lanovka nebyla...v těch dobách návštěvnost podporovalo i právo, nosit zvláštní odznaky za určitý počet pěších výstupů na vrchol. Kromě toho hostinský rezervoval každému, kdo na vrchol pěšky vystoupil více než 100 x půllitr s vyrytým jménem a číslicí, označující počet výstupů...Údajně prý v r. 1925 jeden místní podnikl za rok 611 výstupů...Absolutní rekord prý však získal jeden z obyvatelů Horního Hanychova, který na Ještěd vyšlapal více než 6000 x :-).

Během výstupu na Ještěd se nám otevřou nádherné výhledy na okolí a za jasného počasí můžeme vidět až do Prahy.... Poblíž horní stanice lanovky uvidíme skálu, nazývanou Krejčík.

 A na vrcholku a severozápadním svahu Ještěda můžeme prozkoumat unikátní soubor kryoplanačních teras, mrazových srubů a srázů, skalních hradeb a dalších útvarů, známých jako přírodní památka Terasy Ještědu. Až 10 úrovní teras, širokých 20 - 70 metrů, je zcela mimořádnou lokalitou mrazového původu. Roste tu kýchavice Lobelova, sedmikvítek evropský, starček potoční, podbělice alpská, devětsil bílý...zastavte se a přečtěte si informační tabule. Ale pozor na "ochránce přírody"! Nemají rádi amatérské výzkumníky, potulující se mimo vyznačené stezky :-(

A jak se na Ještěd dostaneme ? Z Liberce vyjedeme směrem na Český Dub. V Horním Hanychově jsou pod stanicí lanovky dvě parkoviště...A nebo můžeme pokračovat dále do Tetřevího sedla a k chatě Ještědce (další možnost občerstvení). Pokud automobilem pokračujeme dále, u první křižovatky ( odbočka na Křížany) odbočíme vlevo na lesní silničku, která vede k chatě Pláně pod Ještědem. I tady se můžeme najíst a napít - obsluha příjemná a vlídná.

Naopak přímo na Ještědu nemohu s čistým svědomím doporučit - obsluha nic moc a ceny stanovené nejspíše pro ty, co svými klimatizovanými terénními automobily v ceně od dvou milionů výše vychutnávají tuto překrásnou vyhlídku, aniž by museli vystoupit z kabiny svého miláčka :-(

Na Mozaiku z cest

Na hlavní stránku