 |
OTOvy stránky nejen o fOTOgrafování |
|
MALBORK |
||
|
Malbork jsem vlastně poprvé viděl v
televizi... Už někdy v sedmdesátých letech.Vysílali tenkrát v televizi
seriál pro děti, jmenoval se Pan Auťák a Templáři. Pan Tomáš, hlavní hrdina
seriálu, pracoval ve Varšavě na Ministerstvu kultury a jeho povoláním bylo
pátrat po ukradených uměleckých památkách, řešit záhady a tak podobně. A k
disposici má auto - tedy auťák. Jakýsi obojživelný výtvor strýce - vynálezce
s výkonným motorem, který v seriálu nahrazoval veterán - obojživelný
automobil KDF
po Wehrmachtu. Ještě mu pomáhali čtyři kluci, pionýři, vlastně harceři ( v
té době ideologie musela být :-) ). A v tomhle seriálu hledal poklad
Templářů. Hledal - a pochopitelně taky našel ! Jak jinak, ne ? Tu knížku, podle které byl seriál natočen ( pana Tomáše hrál tehdy velmi populární Stanislav Mikulski ) napsal Zbigniew Nienacki a je jen jednou z řady jeho děl...U nás, pokud vím, vyšly pouze knihy Pan Auťák a Templáři, Pan Auťák a Pražské tajemství a Pan Auťák a Vinnettou. Ve slovenštině vyšel, pokud vím, ještě Pan Auťák a Fantomas. Tyhle knížky jsou v Polsku stále velmi populární a vycházejí v dalších a dalších vydáních. Pan Auťák řeší úspěšně další problémy, hledá ukryté nacistické poklady, chrání přírodu...Myslím si, že je škoda, že u nás již nevycházejí. No a část děje toho dobrodružného seriálu se odehrávala na hradě Malbork. A já jsem se, pochopitelně díky tomuhle seriálu a knížce začal trochu zajímat o dějiny Templářů, hledání pokladů a tak dále a tak dále...A po letech si tu knížku přečetl i můj potomek a prostě jsme se na Malbork zajeli podívat. |
||
|
|
||
| Trocha zeměpisu... | ||
| Malbork je malé město v severním Polsku ve vojvodství Elblag, ležící v nadmořské výšce 20 m na pravém břehu řeky Nogat, pravého ramene v ústí Visly. Řeka Nogat zde tvoří pomyslnou hranici Nadnogatské vysočiny a rozlehlých, úrodných Žulav. Má přibližně 33 500 obyvatel a je v něm cukrovarnický, strojírenský a mlékárenský průmysl. | ||
| ...a trocha historie | ||
|
Prvním historicky známým panovníkem Polska byl
Měšek I., který vedl úspěšné obranné války s římským císařem a feudály.
Přijetím křesťanství v r. 966 upevnil postavení Polska ve vztahu k evropským
křesťanským státům. Měšek byl zakladatelem dynastie Piastovců, kteří
panovali v Polsku do 14. století. Jeho syn, Boleslav Chrabrý ( 992 - 1024 )
vytvořil válkami a úspěšnou diplomacií osobité impérium, přesahující hranice
polských etnických kmenů. V roce 1024 se dal korunovat na krále. Rozvoj feudalismu přivodil rozdrobení Polska. Soustavné nájezdy Tatatrů, Litevců a Prusů oslabovaly zemi. proto pozval na ochranu hranic s Pruskem mazovský kníže Konrád do Polska řád templářů, kteří tu byli nazýváni křižáky (na černých pláštích měli našity bílé kříže). Řádoví rytíři v krátké době prakticky vyhladili obyvatelstvo bažin a pralesů podél hranice, dobyli Prusko, vytvořili vlastní stát, postupně ovládli Pomořansko a vážně ohrožovali i celé Polsko. Templáři byli první církevní rytířský řád, založený v době křížových výprav v Palestině. Král Balduin II jim v Jeruzalémě vyhradil část svého paláce - templu Šalamounova, odkud přijali své označení. V čele řádu stál velmistr. Řád byl v Evropě rozšířen ve 13. století, zrušen byl r. 1307.Při vstupu do řádu skládali rytíři řádový slib, kterým se zavazovali ke slepé poslušnosti a věrnosti řádu bez ohledu na světský původ a národnost. Přesto, že v té době tvořili většinu řádových rytířů v Polsku Němci, bylo proto možné, aby na příkaz velmistra bojovali proti svým krajanům za obranu cizích hranic...Poslední velmistr řádu templářů byl Jacques Bernard de Molay, narozen asi 1243, zemřel roku 1314. Bojoval v Palestině proti Saracénům, roku 1306 se vrátil do řádového centra v Paříži. Roku 1307 byl na příkaz Filipa IV. zatčen a spolu s ostatními významnými templáři postaven před soud. Přes papežův nesouhlas byl odsouzen a upálen jako kacíř. |
| Z dějin Malborku : | ||||
|
Druhá polovina 13. století byla velkým přelomem
v dějinách Řádu Špitálu (jakési nemocnice) Nejsvětější Panny Marie
Domu Německého v Jeruzalému. V roce 1260 došlo k velkému protiútoku
utlačovaných kmenů pruských, litevských i žmudských. V té době se značná
část dobytých území vrátila zpět ke svým původním majitelům. I diplomatická
jednání dvou velmistrů - Anno von Sangershausena a Hartmana von Haldrungena
vedla ke ztrátě hradů a území Pruska. Zároveň vinou válečných neúspěchů řádu
padla 12. června 1271 i jejich hlavní pevnost ve Svaté zemí - Montfort. Za těchto okolností rozhodl konvent řádu o tom, že sídlo řádu bude přeneseno do nového místa, ze tří stran obklopeného vodami Nogatu, potokem Poggengrabben a bažinami Žulav.Nově postavený zámek nese název Sanctmarienburch, Zámek Svaté Marie. Stavba postupuje velmi rychle a již okolo roku 1280 přijíždí do zámku komtur heinrich von Wilnove s částí konventu. Ubytovali se v rozestavěném severním křídle a dohlíželi na postup další stavby.Celý hrad byl tvořen třemi opevněnými částmi. Tzv. Dolní hrad sloužil jako hospodářské zázemí, konírny, ubytovny řádových bratří - rytířů, sluhů...Ve Středním hradě byl umístěn Palác velmistrů, reprezentační místnosti, kancelář řádu, refektář - jídelna hostí. Horní hrad pak obsahoval kapitulář - místo zasedání řádového konventu, kostel Nejsvětější Panny Marie, špitál, zásobárnu, studnu a další prostory pro ubytování vzácných návštěv.
Nejdůležitějším stavebním materiálem, použitým pro stavbu zámku byla cihla - "Zendrowka". Na stavbu základů a částí, nejvíce ohrožených při útoku (portály bran a pod.) byla použita žula. Stavba celého gradu byla dokončena před r. 1300. První rozsáhlou přestavbou prošel již za dob velmistra Luthera von Braunschweiga (1331 - 1335). Hrad Malbork nebyl nikdy dobyt. Do polských rukou se dostává až v r.1457, kdy jej od posádky, která dlouho nedostala žold, odkoupil král Kazimír Jagellonský za tehdy nevídanou cenu - 6 tun zlata.V polských rukách zůstal až do r. 1772, kdy při tzv. Prvním dělení Polska se dostal do rukou Prusů. Sloužil jako vojenské skladiště, kanceláře a byla v něm umístěna tkalcovská manufaktura. Hrad postupně chátral, začal být opravován až kolem r. 1804. Za II. světové války obsadila hrad německá armáda a gestapo. Při osvobození v r. 1945 byl zničen prakticky celý horní a střední zámek, zůstala zachována jen část zámku dolního. Po roce 1945 byla zahájena rozsáhlá oprava, která není dodnes dokončena. Za více než 50 let prací se podařilo zrekonstruovat skoro celý hrad, pouze kaple v Horním hradu se již rekonstruovat asi nebude.. Takže žádné hledání pokladů...Tam, kde by se mohly (nebo měly) vyskytovat tajné znaky templářů, ukazující cestu ke skrytému pokladu, jsou nové cihly a nové žulové kvádry.... |
 |
 |
 |