OTOvy stránky nejen o fOTOgrafování


 

Údolím Šembery

 

Dovolte, abych Vás pozval na výlet do romantického údolí, ležícího na východ od Prahy mezi Kostelcem a Českým Brodem. Trasa je vhodná pro pěší a s menším omezením i pro cyklistický výlet.

 Své putování tentokrát zahájíme v Kozojedech. Příjezd je možný z Prahy buď autobusem, nebo po staré Kutnohorské silnici (č.2), kde odbočíme před Kostelcem nad Černými Lesy do Kozojed. Zaparkovat můžeme před místní restaurací, nebo v obci – vhodných míst je dostatek.

Z Kozojed vyrazíme asfaltovou silničkou po zelené značce a mezi poli dorazíme ke kostelu Svatého Martina s přilehlým hřbitovem, který je v rovině zdáli viditelný.

 Je to ojediněle zachovaný románský empírový objekt, postavený před r. 1200. Jeho vzhled poznamenaly četné požáry, dnešní úprava je převážně barokní. Z původní stavby zůstala románská apsida na půdorysu protaženého půlkruhu s gotickými opěráky. Dominantou širokého okolí je kostelní věž s dřevěným podsebitím a šindelovou střechou. Kostel je jediným pozůstatkem zaniklé vsi ze 13. století, která stávala v jeho blízkosti na území dnešní třešňovky. V blízkém okolí byly objeveny zbytky několika dalších vsí ze stejného období.

 Po prohlídce kostela (který nebyl v době mého putování otevřen) pokračujeme lesní cestou do bývalé trampské osady Colorado, která po r. 1945 položila základy ke vzniku spojených trampských osad Kozolupských.

O historických nálezech v okolí nás informuje i dřevěná tabule u příjezdové cesty. Přesto, že mnoho chat již „prošlo procesem modernizace a přestavby“, zejména později v lese procházíme kolem několika typických trampských srubů – bez elektřiny a dalších vymožeností civilizace. Během cesty doporučuji mít přístroj v pohotovosti. V lesích můžeme potkat srnce, divočáky, zajíce, sovy…

Já stihnul vyfotit jen tu sovu, která klidně čekala, než si vyměním baterie, nandám předsádku, sejmu předsádku…J.

 Stále po zelené značce pokračujeme okolo starého slovanského hradiště – v lese jsou rozeznatelné zbytky valů – až dojdeme k rozcestí, kde se zleva připojuje žlutá značka. Chceme-li si prohlédnout zbytky dalšího hradiště a hrádku Šember, z rozcestí vystoupáme pozůstatkem neznačené lesní cesty vlevo přímo do svahu. Po krátkém stoupání se ocitneme na plošině, která je z archeologického pohledu velmi významná.

 Na strmém ostrohu, který ze tří stran prudce spadá do údolí a na čtvrté byl překopán příkopem a doplněn mohutným valem, leží pozůstatky hradiště, nazývané dnes Hradiště u Doubravčic. Místo bylo osídleno od starší doby bronzové po slovanskou. Hradiště vzniklo v 7. století a patří k nejstarším slovanským opevněním v Čechách. Bylo opěrným bodem kmene Zličanů při hranici s územím Čechů. Na nejzazším místě ostrohu, za dalším ve skále vylámaným příkopem, byl ve středověku postaven gotický hrádek Šemberk, připomínaný v roce 1358. O 200 let později byl již pustý. Zachovaly se z něj nevelké zbytky, kusy zdí z mohutných kamenných kvádrů nad příkopem a nezřetelné základy dalších staveb.

 Přibližně mezi lety 1970 – 1980 zde probíhal archeologický výzkum, jehož pozůstatkem je jednak příjezdová cesta, po které jsme přišli, jednak i rozpadající se přístřešky archeologů…

 Po prohlídce valů a pozůstatků hrádku se vrátíme zpět na zelenou značku a po lesní cestě pokračujeme cca 1,5 km až k silnici Český Brod – Kostelec nad Černými Lesy, kde je rovněž rozcestí turistických značek. Pokud chceme pokračovat dále údolím Šembery, cesta byla proti podkladům turistické mapy přeznačena a musíme pokračovat po silnici přes můstek směrem na Český Brod ( původně červená značka) po žluté a modré značce.

Na rozcestí je vyznačena krátká odbočka k pamětnímu kameni na počet majitele kosteleckého panství Jana z Lichtensteinu u příležitosti 40. výročí jeho vlády nad tímto panstvím.

 Rozhodneme-li se pro návrat, můžeme jít po červené značce podél Šembery směrem na Dolánky. Vzhledem k obtížnému terénu však tuto cestu nepovažuji za vhodnou, pokud jsme vyrazili na cyklistický výlet. Procházíme romantickým údolím Šembery, kde potok má na několikakilometrovém úseku horský charakter a stržené můstky svědčí o tom, že i Šembera se umí pořádně rozvodnit…Asi po kilometru získává potok opět klidnější podobu a mezi chatami procházíme až k požární nádrži, kde se můžeme při pěkném počasí vykoupat. Pokud se chceme osvěžit i jiným způsobem, po několika desítkách metrů narazíme na letní restauraci. A potom nám zbývá již necelý kilometr zpět do Kozolup.

 Chceme-li pokračovat dále, za suchého počasí bez kol můžeme jít "po vrstevnici" neznačenou stezkou podél potoka. Stezka vede místy v prudkém svahu, takže je nutno dávat dobrý pozor, abychom nespadli z výše několika metrů do potoka. Za tuto námahu se nám však Šembera odvděčí romantickými meandry s písčitými místy. Nedoporučuji však tuto cestu absolvovat za mokra, s dětmi nebo jízdními koly. Stezka asi po kilometru ústí mezi chaty, kde přejdeme můstek a pokračujeme po polní cestě až k silnici, kde se napojíme na žlutou turistickou značku.

 Pokud volíme méně náročnou variantu, pokračujeme z rozcestí po silnici po žluté turistické značce směrem na Český Brod a asi po 1,5 km odbočíme přes můstek na lesní cestu podél potoka (modrá značka). Cestou podél potoka můžeme pokračovat asi 3 km do Tuchorazi, kde máme možnost nastoupit na autobus do Českého Brodu. Neměli bychom však zapomenout prohlédnout si alespoň zvenčí (majitel, kterému byla tvrz v restituci v r. 1992 vrácena, neumožňuje prohlídku) tuto zajímavou tvrz.

 Obci Tuchoraz v údolí Šembery dominuje věž tvrze, vynikající ukázka pozdně gotické architektury z počátku 15. století. Tvrz byla založena již koncem 13. století a v 70. letech 15. století zcela přestavěna na hrádek čtvercového půdorysu, obehnaný hradbou a příkopem. Palác byl v r. 1770 zbořen a zdivo rozebráno na stavební materiál. Kromě části ohradní zdi, trosek paláce a sklepa se dochovala téměř v původní podobě mohutná čtyřpatrová hranolová věž se schodišťovým přístavkem a průjezdem v přízemí. Ve 2. patře má obytnou síň, sklenutou krásnou hvězdicovou klenbou. U málokterého objektu se nám dochovaly tak přesné informace o stavbě, jako právě tady. Na kamenné desce, zasazené do věže nad vchodem, je landštejnský znak a text, uvádějící, že tato věž byla vystavěna roku 1474 na náklad Mikuláše z Landštejna, nejvyššího písaře desek království českého mistrem Květoněm. Tvrz později přešla do vlastnictví pánů Smiřických a koncem 19. století do vlastnictví rodiny současného majitele. Rodina majitele byla v r. 1945 odsunuta pro kolaboraci s Němci, v r. 1992  byl však jejich potomkům majetek v restituci vrácen. Věž byla státem nákladně rekonstruována  a od 80. let do r. 1992 byla přístupná veřejnosti. Současný majitel prohlídku neumožňuje.

 Budete-li mít štěstí jako já a zastavíte-li se s místními obyvateli na kus řeči, může se vám dostat odborného výkladu o historii této tvrze od bývalých průvodců, kteří žijí nedaleko…A potom se také můžete dozvědět, co se povídá o pokladu, který věž ukrývala. Že o žních v r. 1837, když všichni byli v polích, přijel do obce černý kočár se dvěma zahalenými muži v doprovodu zedníka z Českého Brodu. Muži si od správce vyžádali klíč od věže, po nějaké době do kočáru vynesli okovanou truhlu a rychle odjeli. Správce potom zjistil, že v podkroví věže je ve zdivu vylámaný otvor…Mezi lidmi se povídá, že se jednalo o poklad pánů Smiřických, ale ony dva tajemné muže se nepodařilo nikdy najít.

 V Tuchorazi se můžeme občerstvit v restauraci Na hřišti nedaleko od tvrze. Chceme-li zde výlet ukončit, je v obci autobusová zastávka.

 Můžeme také pokračovat dále, až do Českého Brodu. Od tvrze sejdeme  zpět na turistickou značku a pokračujeme necelé 4 km přes hráz Mlýnského rybníka a po asfaltové silnici okolo rybníku Podviňák a kempu do Českého Brodu na autobusovou nebo vlakovou zastávku.

 
 

Pojďte na výlet

Na hlavní stránku