OTOvy stránky nejen o fOTOgrafování


Na sever od Balatonu I.

 

Naším sídlem se na přechodnou dobu stal camp v Balatonfüredu :

Krajina kolem Balatonfüredu má vápencovou půdu třetihorního původu, která se zde usadila asi před 200 miliony let. její hlavní vlastností je silná propustnost vody, takže snadno vytváří dutiny. Největší jeskyní, ležící vlastně skoro v  Balatonfüredu, je 120 m dlouhá Lóczyho jeskyně ve spodní části kopce Tamás (317 m), která vznikla vyvřením horkého pramene.

Z centra města stačí sledovat turistické značky - Nám se jako malá nevýhoda jevila skutečnost, že na většině maďarských map nejsou turistické stezky označeny barvami (ve skutečnosti ovšem ano) a kdo maďarsky neumí, má trochu problém rozumět značení v mapě. Jen pro zajímavost : K znamená Kék (modrá), P je Piros (červená), S Sárga (žlutá) a Z je Zöld (zelená).

Balatonfüred je jedním z nejstarších a nejkulturnějších středisek na březích jezera. Za svůj rozvoj vděčí osada jednak své poloze, která ji chrání před silnými větry a pramenům minerální vody. Z Füredu vyplul první balatonský parník, bylo zde sídlo balatonské plavby, velké loděnice a sídla řady sportovních klubů. písemné prameny maďarské historie se o Füredu zmiňují poprvé v r. 1211. Během turecké nadvlády se osada prakticky vylidnila, po odchodu turků se zde život obnovil. Podle zápisů z r. 1730 se zde léčili nemocní minerální vodou, přičemž pobývali pod různými přístřešky, na místě zbudovanými. Můžeme tedy říci, že první camping tu byl již před 270 lety :-). Jen pro zajímavost - ten současný camping zabírá plochu 21 ha, má 940 parcel pro stany a karavany, vlastní bazén, nákupní centrum....

V 18. století zakoupilo prameny a pozemky v jejich okolí tihanyské opatství a zahájilo zde rozsáhlou (na tehdejší dobu) výstavbu. A tak vlastně započal rozvoj zdejšího lázeňství - 19. století (období uherské reformace), 20. století (budování hotelů a podnikových rekreací pro pracující)...až dodnes.

Nebudu se zabývat pamětihodnostmi Balatonfüredu - barokních staveb lázeňských domů a hotelů tu najdeme mnoho a jejich podrobný popis obsahuje každý lepší průvodce.

Na břehu Balatonu nalezneme Thákurovu promenádu, kde jsou v délce asi 1 km čyři řady topolů. Na konci promenády je staré molo, z kterého odplouvají výletní parníčky na projížďky. Alej Thákurovy promenády založil v roce 1926 Rabindranáth Thákur, který se zde léčil a 26. listopadu ve zdejším parku zasadil lípu. V této tradici později pokračovala řada významných osobností (například sovětský kosmonaut plk. Alexej Leonov v r. 1966). další zajímavostí je památník všem, kteří v Balatonu utonuli. Na promenádě se v létě pořádají různé akce, vystoupení hudebních skupin a počátkem srpna i Dny vína, kdy si v řadě stánků můžete ochutnávat různá vína různých vinařů co hrdlo ráčí ( 1 dl za 100 - 250 Ft v závislosti na druhu a ročníku)...

Jeden z prvních výletů vedl do asi 20 km vzdáleného Nagyvázsony, kde stojí bývalý hrad vojevůdce krále Matyáše, Pála Kinisziho, kostelíček, zámek a další památky. I tato obec leží na vápencové vrstvě a z vápence jsou postaveny domy i hrad...Všechno zde připomíná Pála Kinizsiho - odkrytý hrad, socha před hradem, kostelíček, zříceniny pavlánského kláštěra - ale i lidové pověsti.

Maďarská kronika z r. 1575 o něm píše : Pál Kinizsi byl synem sedláka a do královských služeb přišel ze mlýna. Byl to člověk krásné, herkulovské postavy, bystrého rozumu a navíc velké síly. Pozvedl plný sud vína a byl výborným běžcem.

Obyvatelé Vázsonye ukazují ještě dnes mlýn, kde - podle nich - sloužil Pál Kinizsi. Podle legendy tudy kdysi projížděl král Matyáš a u mlýna požádal o vodu. Kinizsi postavil nádobu s vodou na mlýnský kámen a tak ji podal králi, jterý užasl nad chasníkovou silou a přijal ho do svých služeb. Kinizsi rychle postupoval po společenském žebříčku a zanedlouho se stal jedním z králových vojevůdců. Zvítězil ve všech bitvách a nikdy neutekl před nepřítelem. Největší vítězství slavil v jižní pohraniční oblasti v bojích proti Turkům. Po jeho vítězství u Kenyérmezö zůstalo na bitevním poli přes 30 000 Turků. V bitvě prý Kinizsi bojoval dvěma šavlemi a na hostině, vystrojené na počest vítězství, tančil se dvěma mrtvými Turky v náručí.

Pál Kinizsi byl pochován v kostele pavlánského kláštera. Klášter vyhodili do vzduchu v r. 1552, když se blížilo turecké vojsko. kinizsiho hrob byl zasypán kameny a odkryt teprve roku 1708. Tehdy byla objevena šavle, přilba a drátěná košile, které jsou dnes vzácnými poklady Budapešťského muzea.

Nagyvázsonský hrad byl postaven pravděpodobně v druhé polovině 15. století, o jeho kastelánovi je písemná zmínka poprvé v r. 1469. Kinizsi dostal hrad v r. 1472 a nechal jej dostavět a rozšířit o vnější opevněný pás. Po smrti Kinizsiho nastala léta nepokojů, v r. 1593 se hrad dostal pod vládu Turků, byl dobyt zpět a Turci se jej opět zmocnili roku1663. V únoru 1707, v době Rákocziho bojů za svobodu, se stal dějištěm větší bitvy, při které bylo rakouské vojsko vyhnáno z podhradí. Po szatmárském míru v r. 1711, kdy byly na císařský rozkaz maďarské hrady bořeny, zůstal nagyvázsonský hrad neporušen, protože byl používán jako vězení.

Mezi stavbami v okolí hradu nalezneme  i evangelický kostel z r. 1796. Před ním je zvonice, vyřezávaná z tvrdého dřeva.

A to je pro tentokrát vše...pokračování příště :-)

 

 

Na Mozaiku z cest

Na hlavní stránku