Na základě svých poznatků z elektrotechniky jsem předpokládal, že digitální fotoaparát bude s ohledem na vysokou citlivost čipů k IR záření velmi vhodný. O této problematice se mi podařilo nalézt pouze několik internetových stránek, které obsahovaly zajímavé rady a inspirovaly mne k provedení základních pokusů. Po jejich prostudování jsem však začal být k možnostem infračervené digitální fotografie v mých podmínkách velmi skeptický. Na těchto  i-netových stránkách jsou publikovány velmi zajímavé výsledky a popisovány vesměs nutné úpravy přístrojů ( digitálních SLR Nikon a pod.), spočívající v demontáži IR filtrů před čipem, popisovány čipy vhodné a méně vhodné – podle těchto stránek jsou pro IR fotografii s ohledem na konstrukci použitého snímače a absenci IR filtrů nejvhodnější levné starší digitální přístroje okolo 2 Mpixelů…Ale nikde jsem nenalezl údaje o tom, jak se chová Minolta Dimage 7 v tomto režimu snímání. Proto jsem některé postupy, uvedené na těchto stránkách vyzkoušel a s výsledky bych rád čtenáře seznámil.

Co vlastně potřebujeme k fotografii v IR části spektra ? Odpověď je jednoduchá – vhodný digitální přístroj a filtr.

O vhodnosti přístroje pro snímání v IR části spektra se můžeme přesvědčit velmi snadno -  (po pravdě, já bloud na to nepřišel a musel jsem si to přečíst na internetu J ):

Zapneme přístroj, zamíříme jej - bez jakéhokoliv filtru na objektivu, za běžného světla - na libovolné dálkové ovládání ( televize, videa, věže…) vybavené IR LED diodou, stiskneme kterékoliv tlačítko na tomto dálkovém ovládání a podíváme se do hledáčku… A vidíme-li svítící LED diodu, případně přesvícenou plochu – máme vyhráno a víme, že přístroj lze použít ! Například já viděl tohle :

Protože moje Minolta Dimage 7 (výrobní číslo 01111358) na záření z dálkového ovládání reagovala velmi slibně, pustil jsem se do pokusů s IR filtry.

Situaci jsem měl o to jednodušší, že jsem měl doma  hned dva starší, oba Panchromar od firmy VEB Glastechnik Lommatzsch z bývalé NDR.

Ten světlejší (tmavě červený IR, označený 910 Infrarot) jsem kdysi koupil v bývalé DDR v běžném obchodě za cenu cca 12 DM (tedy 36,- Kčs). Výrobce u něho v originálním prospektu uvádí prodlužovací faktor 10 x - 30 x.Ten tmavý(vlastně černý, IR Schwartz) jsem koupil asi před 10 lety ve výprodeji u Škody za nehorázných 30,- Kč.

Kdo nemá tyto možnosti, může si podle vlastní úvahy pořídit některý z IR filtrů např. B+W. nejsou sice běžně na trhu, ale například Paladix je dodá ve velmi krátké době...:-). Alternativním řešením pro první pokusy je i fotografování přes několik vrstev černého konce z vyvolaného barevného filmu, jak se uvádí například v článcích o IR fotografii na serveru Paladix. Po pravdě řečeno - věřím, že to funguje, ale nezkoušel jsem.

První pokusy jsem realizoval počátkem léta v odpoledních hodinách (okolo 13.00) za silného slunečního svitu v krátkých intervalech ( jen co jsem stačil vyměnit filtr ). Pro zaostření bylo využito autofokusu, který tuto činnost zvládl bez problémů i přes filtry.

První obrázky jsem snímal s tmavě červeným IR filtrem 910 Infrarot, u kterého jsem použil manuální nastavení citlivosti na ISO 800 a automatika nastavila při cloně 3,5 čas 1/60 sec.

Další obrázky jsou snímány přes filtr IR Schwartz, u  jsem ponechal vše na starosti automatice, která při cloně 3,5 časem ¼ sec.nastavila citlivost snímače na ISO 320.

Pro zachování možnosti vzájemného porovnání byly obrázky uloženy ve formátu RAW o velikosti 2560x1920 a následně přetransformovány programem DiMAGE Viewer verze 2.01 jednak do barevné podoby, jednak do čb bez dalších úprav zabarvení, kontrastu apod. Soubory velikosti cca 15 MB byly následně převzorkovány na velikost 800 x 600 a uloženy ve formátu JPEG.

Výsledky prvních pokusů se jeví jako velmi nadějné, neboť prokazují možnost uvedeným přístrojem fotografovat za slunečného počasí s využitím tmavě červeného IR filtru i z ruky….