OTOvy stránky nejen o fOTOgrafování

Jak ostřit při infrafotografii

Jedním ze základních problémů při infrafotografii, ať již digitální nebo klasické, je správné zaostření.

Majitelé digitálních přístrojů, opatřených autofokusem, mají o jeden problém méně, pokud jejich zaostřovací automatika funguje i za infračerveným filtrem. Podle mých zkušeností celkem spolehlivě zaostřuje automatika Minolty Dimage 7 (tam je velká výhoda v tom, že v hledáčku nebo na displeji můžeme pozorovat záběr bez ohledu na IR filtr).

Rovněž tak automatika Pentaxu *ist D slibuje docela nadějné výsledky, přes hledáček však nevidíme skoro nic a ne všechny moje Pentax objektivy umožňují využití AF režimu :-(

Ve všech ostatních případech máme situaci obtížnější. U všech běžných (míněno tím určených pro normální fotografii) objektivů je korekce chromatické aberace vypočítána pro paprsky viditelné části světelného spektra. Při snímku v IR části spektra je však v důsledku menší lámavosti těchto paprsků ohnisková vzdálenost větší, než při snímcích ve viditelné části spektra. Pokud tedy při zaostřování použijeme originální stupnici vzdáleností na objektivu, bude výsledný obrázek neostrý. Proto při snímcích vzdálených předmětů s infračerveným filtrem nemůžeme použít obvyklé nastavení "na nekonečno". Aby byl snímek i v tomto případě ostrý, musí být film nebo snímač v ohnisku infračervených paprsků. proto je potřeba objektiv vysunout o několik desetin mm, na vzdálenost Fir - F ( kde je Fir  ohnisková vzdálenost pro IR paprsky, F ohnisková vzdálenost, vyznačená na obrubě nebo změřená).

Pro délku vlny IR paprsků 760 nm je tato vzdálenost přibližně 1/200F. pro velmi vzdálené předměty se ještě poněkud prodlužuje. Stejně tak se tato vzdálenost zvětšuje při použití objektivů s delší ohniskovou vzdáleností a s přiblížením předmětů k objektivu.

U objektivů stejné ohniskové vzdálenosti, ale různých druhů se tato vzdálenost může (v závislosti na konstrukci objektivu) poněkud lišit. Můžeme si pamatovat, že snímek předmětu vzdáleného v nekonečnu se použitím IR filtru mění na snímek objektu, ležícího v konkrétní vzdálenosti. Proto je pro získání ostrého obrázku zaostřit objektiv na tuto vzdálenost, menší než nekonečno. Tím se kompenzuje menší lámavost IR paprsků. V literatuře se uvádějí přibližně tyto hodnoty :

Některé starší objektivy (většinou ty dražší a kvalitnější) bývají opatřeny červenou ryskou nebo tečkou, vyznačující "nekonečno" pro IR paprsky. Nesmíme ale zapomenout (viz předchozí odstavce) na to, v jaké části IR spektra fotografujeme. Prosím pozor, tuto značku bychom si neměli splést se značkou, vyznačující hloubku ostrosti pro "momentní" snímky - většinou při cloně 8, kterou na některých starších objektivech rovněž můžeme nalézt. To je úplně o něčem jiném a k tomu se vrátím někdy v jiné souvislosti.

Stupnice na objektivech bývají většinou vyznačeny pro "tmavočervené" IR filtry a může se snadno stát, že při tomto postupu s "černými" IR filtry nedostaneme vyhovující výsledky. Pokud si polohou této značky nejsme jisti, může pomoci i velké zaclonění - clona 16 nebo 22 sice odpovídajícím způsobem prodlouží exposici, zvýší však hloubku ostrosti tak, že se při troše štěstí "trefíme" :-)

Pro přesné zaostření objektivu s IR filtrem existují postupy výpočtů. Pokud by někdo měl opravdu o postup výpočtu zájem, mohu mu jej zaslat e-mailem.

Pro nejběžnější objektivy (Tessar, Industar) f = 50 mm (52,4) byla publikována tato tabulka :

Uvedené údaje se mohou lišit - jak už jsem uvedl - v závislosti na konstrukci objektivu (záleží na počtu ploch, na kterých dochází k lomu paprsků), podle typu použitého IR filtru (tedy části spektra, kterou propouští) a materiálu (jeho citlivosti k IR paprskům různých vlnových délek).

Nejspolehlivější proto je (nemáme-li možnost použít fungujícího autofokusu) metoda pokusů a omylů :-) Pro daný přístroj, objektiv a materiál si na obrubě objektivu uděláme měkkou tužkou na části ostřícího kroužku, vymezené značkou nekonečna a vzdáleností dle tab.1 co nejvíce značek. Za jasného slunečného počasí vybereme objekt, vzdálený z pohledu ohniskové délky objektivu v nekonečnu ( pro nejčastěji používané objektivy f = 50 mm je to něco mezi 40 a 50 metry). Potom nastavíme postupně symbol nekonečna proti jednotlivým značkám a exponujeme zkušební snímky. Po jejich posouzení vybereme nejostřejší z nich a odpovídající polohu na obrubě objektivu vyznačíme tenkou ryskou (rýsovací jehlou a pod.).

Další možností, pochopitelně méně přesnou, je zaostřit, když na objektivu máme nasazený červený filtr pro čb fotografii ( R1). Pro exposici přes "červený" IR filtr přicloníme o 1-2 čísla, přes "černý" IR filtr o 2 - 3 čísla.