| |
|
OTOvy
stránky nejen o fOTOgrafování |
Jednoduchá nabíječka
akumulátorů |
|
Když jsem začal po letech
opět fotografovat, brzy jsem pocítil potřebu pořídit si nabíječku
akumulátorů. A protože na pultech našich obchodů jsem nenašel nabíječku,
která by zajišťovala potřebnou univerzálnost při vyhovujícím poměru
cena/výkon, zkonstruoval jsem si jednoduchou a levnou nabíječku sám... |
|
|
POPIS :
Tato nabíječka vychází z principu
stabilizovaného zdroje proudu, který byl v nejjednodušší podobě popsán v
článku Superjasné LED I. Princip zapojení spočívá v
tom, že IO1 (v tomto případě regulovatelný zdroj napětí) dodává
stabilizované napětí do konstantní zátěže. Proto celým obvodem teče proud,
daný Ohmovým zákonem. Velikost tohoto proudu můžeme měnit tím, že měníme
pomocí proměnného odporu R2 napětí na zatěžovacím odporu...V této úvaze je
zanedbán nepodstatný proud vývodu 2 IO1 a zapojení pracuje spolehlivě za
předpokladu, že součet napětí na zatěžovacím odporu + napětí,
potřebného pro činnost stabilizátoru ( typicky 2 V, liší se podle typu
použitého stabilizátoru, nalezneme v katalogu či katalogovém listu výrobce)
+ napětí nabité akumulátorové baterie je menší, než napětí napájecího
zdroje.
Uvedené zapojení je energeticky velmi
výhodné, neboť veškeré složky proudu - t.j. proud stabilizátoru, proud
zátěže i proud indikační LED diody protékají akumulátorem...
Zařízení na schématu je poněkud složitější,
protože představuje součást univerzální nabíječky, napájené ze sítě nebo
autobaterie. Diody D2 a D3 na vstupu budou sloužit pouze pro usměrnění
střídavého napětí z transformátoru (součástí soupravy bude bazarový
transformátor cca 14 V/ 2x1 A, původně určený k napájení diktafonu) a stejně
jako filtrační kondenzátor C 1 je můžeme při provozu pouze z autobaterie
vynechat.
|
|
|
Poznámky ke konstrukci :
Všechny použité součástky jsou běžně dostupné,
prototyp nabíječky byl postaven ze "šuplíkových zásob". Na místě diody D1
můžeme použít libovolnou usměrňovací křemíkovou diodu ( ne však Zenerovu,
nebo spínací :-) ), R 2 je běžný odporový trimr nebo potenciometr, můžeme
jej však bez problémů nahradit přepínačem a jednotlivými pevnými odpory,
vybranými pro požadované proudy. R3 je běžný miniaturní odpor.
Velikost odporu R6 volíme podle Ohmova zákona takovou, aby ani při největším
námi zvoleném nabíjecím proudu ( a tedy nejvyšším napětí na zatěžovacím
odporu R4) nedošlo k přetížení indikační LED diody - typicky max. 10 mA.
Velikost zatěžovacího odporu R6 vybereme tak, aby při nejnižším napětí,
které můžeme na regulátoru nastavit, protékal akumulátory nejmenší
požadovaný proud.Výkonově tento odpor navrhneme tak, aby při největším
napětí a proudu (tedy při nabíjení největších předpokládaných akumulátorů)
činila výkonová ztráta na něm přibližně 1/4 - 1/3 povoleného zatížení. Tím
máme zaručeno, že nedojde k nadměrnému zahřátí celé nabíječky.U zatěžovacího
odporu ponecháme co možná nejdelší vývody. Při velkém zatížení se mi (v jiné
konstrukci) již stalo, že se výkonový odpor teplem sám odpájel. Dlouhé
vodiče působí jako další chlazení a případná vyšší teplota se nepřenáší na
desku s plošnými spoji.
Integrovaný obvod (regulátor nebo
stabilizátor napětí) umístíme na dostatečně dimenzovaný chladič. Já jsem v
prototypu použil malý chladič z vadného napájecího zdroje pro počítač.
Celé zapojení je velmi jednoduché, prototyp
jsem zapojil na univerzální desce s plošnými spoji. Použité součástky ( viz
obrázek) umožnily bezporuchový provoz nabíječe z autobaterie i v letních
měsících, kdy teplota vzduchu dosahovala 35 stupňů Celsia (a v autě byla
ještě o něco větší).
|
|
Celkový pohled na nabíječku |
Rozložení součástek |
|
|
|
Několik slov k nabíjení
akumulátorů : Zapojení nabíječky je
velmi jednoduché, nabíječka je na výstupu zkratuvzdorná a neobsahuje žádné
obvody pro automatickou regulaci nabíjení.
Při jejím návrhu jsem vycházel z více než
dvacetileté praxe z používání řady druhů NiCd a NiMH akumulátorů. Byl jsem
veden osvědčenou praxí, že pro akumulátory, které většinou ve
fotografii používáme (tedy s kapacitou cca 600 - 2100 mAh), je optimální
nabíjecí proud 1/10 C (jmenovité kapacity) po dobu 12 hodin. Při tomto
způsobu nabíjení nehrozí ani nebezpečí "paměťového efektu" u NiCd
akumulátorů, ani přepólování "slabšího" článku v baterii a akumulátory
nepoškodíme ani v případě, že je v nabíječce zapomeneme a nabíjíme o několik
hodin déle....
Výhodou nabíječky je, že pokud používáme
současně několik sad akumulátorů různých kapacit, můžeme ji doplnit
přepínačem a všechny akumulátory tak nabíjet optimálním proudem.
Uvedený způsob nabíjení akumulátorů používám
již více než 5 let pro NiCd akumulátor k blesku METZ a dva roky pro NiMH
akumulátory Sanyo 1600 a 1800 mAh pro digitální fotoaparát se špičkovým
odběrem cca 1,8 A. Za celou dobu (cca 200 cyklů) při dodržení popsaného
nabíjecího režimu jsem nepozoroval významnější ztrátu kapacity nebo nebo
zhoršení parametrů těchto akumulátorů. |
|
|
|
|
|