Klasická fotografie za pomoci UV záření je poněkud obtížnější, protože vyžaduje silný zdroj UV paprsků a její využití je i v praxi méně běžné (mne napadá pouze snímání ochranných prvků bankovek, luminiscence některých nerostů v geologii a "umělecká" tvorba).

Co vlastně potřebujeme k fotografii v UV části spektra ?

1. Vhodný zdroj UV záření : Nejlepším zdrojem UV záření je tzv. křemíková lampa, profesionálně pro tyto účely používaná. Protože však není snadné ji sehnat, jednoduše ji můžeme nahradit přístrojem, zvaným horské slunce. Další možností (která ale poskytuje jen slabé světlo) je využití různých zářivek na "černé světlo", které se používají v diskotékách a zábavních podnicích. Zářivky jsou dostupné v profi obchodech s elektroinstalačním materiálem a jejich cena se pohybuje okolo 400,- - 600,- Kč (v létě 2004). Pokud chceme fotografovat jen drobné předměty, můžeme též použít (pochopitelně za cenu delšího osvitu a slabší luminiscence) např. i UV lampy pro kontrolu bankovek. S velkým výkonem dobře poslouží rovněž různé výbojky pro osvit při výrobě plošných spojů, sterilizaci lékařských nástrojů atd. Poslední variantou je pořízení samostatné výbojky do horského sluníčka (její cena okolo 250,- Kč v létě r. 2004) a její zabudování do krytu z tenkého pocínovaného plechu. K síťovému napětí 220 V tuto výbojku připojujeme buď přes zvláštní tlumivku (pokud ji máme), nebo přes topnou spirálu odpovídajícího výkonu. V mém případě se osvědčila pro 250 W výbojku topná spirála 220 V/250 W na keramickém tělísku.
2. Vhodný filtr : Pokud při fotografování využíváme zdroje tzv "černého" světla, filtr prakticky v žádném případě nepotřebujeme. Naopak získáme obrázky, obklopené tajemným tmavě modrým světlem. Pokud však používáme zdroje, které vyzařují i silné viditelné světlo, je použití filtru nutností, neboť slabá luminiscence v silném světle snadno zanikne. Já pro své pokusy používám filtr B+W 403, vyrobený ze skla Schott UG1. Nepochybuji ale o tom, že existují i jiní výrobci podobných filtrů.
3. Vhodný objektiv : Jak jsem napsal již v úvodu, sklo (i to optické) UV záření silně pohlcuje. A různé MC, SMC a pod. vrstvy je také úspěšně likvidují. To je sice výhoda, že s kvalitními objektivy můžeme pořídit hezký barevný obrázek i v pravé poledne, v našem případě je to však velká nevýhoda. Za nejvhodnější jsou považovány objektivy s co nejjednodušší stavbou a co nejméně optickými členy. Ideální jsou tedy objektivy staré, jednoduché, bez MC vrstev...Já jsem pro porovnání použil objektiv SMC Pentax FA 1:4-5,6 70 - 200 mm a AutoChinon MC 1:1,4 50 mm. Za shodných podmínek vyžadoval zoom Pentax exposici 1/8 sec, zatímco pevný Chinon 1/10 sec.
4. Vhodný přístroj : Na tom, pochopitelně, záleží nejvíce. Ale jak zjistit, nakolik je Váš digitál pro UV fotografii vhodný ? Není to až tak složité, pouze v tomto případě opravdu potřebujete (alespoň na chvilku vypůjčený) černý filtr.

Zapneme přístroj, zamíříme jej - s nasazeným "černým" filtrem na objektivu, za běžného světla - na libovolnou domácí zářivku... A vidíme-li světlou skvrnku na displeji nebo obrázku – máme opět vyhráno a víme, že přístroj lze použít i pro UV fotografii !

Já jsem pro první pokus použil 9 W zářivku v nástěnném svítidle bez odstraněného krycího skla. Jak se časem budete moci dočíst v připravovaném článku o světelných zdrojích, principem zářivky je, že ve výbojkové trubici hoří elektrický výboj ve rtuťových parách. Světlo výboje, který je zdrojem záření pouze několika vlnových délek (např. 405, 436, 546, 577 a 579 nm) pak vyvolává luminiscenci (světélkování) látek, tzv. luminoforu, který je nanesen na vnitřní stěně zářivkové trubice. A tam, kde "hoří" elektrický výboj, vzniká i UV záření...a můžeme fotografovat:-).

A dopadlo to takhle :

Nástěnné zářivkové svítidlo 9 W ve světle instalované zářivky.Obrázek bez úprav

Stejné svítidlo přes filtr B+W 403 bez úprav.

Při použití zoomu SMC Pentax pracoval autofokus v pořádku přesto, že v hledáčku nebylo nic vidět. S objektivem Chinon při pracovní cloně 4 nepracovala indikace správného zaostření a bylo nutno ostřit se sejmutým filtrem. Automatika Pentaxu *istD nastavila citlivost 3200 ASA a čas 1/10 s.

Obrázek 2, vyjasněný počítačovým programem.

Obrázek 3, u něhož byl digitální šum odstraněn demoverzí programu Noise Ninja.

Výsledek prvního pokusu považuji za slibný, neboť prokazuje, že digitální Pentax *ist D je možno použít i pro fotografii v UV záření.

Na závěr důležité varování :

Budete-li experimentovat s výkonnějšími zdroji UV záření, nezapomeňte :

- Zářivky, výbojky, obloukové lampy pracují se síťovým napětím. Zvláště výkonnější zdroje vyžadují přitom "tvrdé" zdroje napětí. Dodržujte proto všechny bezpečnostní zásady pro práci s napětím 220 V, případně požádejte zkušenější kamarády o pomoc.

- Intenzivnější UV záření může způsobit poškození zraku a kůže. Při delším působení může rovněž způsobit i rakovinu kůže. Proto používejte ochranné brýle od horského sluníčka nebo elektrické svářečky a nevystavujte se po delší dobu silnějším zdrojům UV záření. (Časem sami zjistíte, že některé látky, dostatečně "nasvícené", světélkují nějakou dobu i po vypnutí zdroje UV záření. Pak nepotřebujete speciální filtr a experimenty jsou bezpečnější...).

Pokud má někdo z čtenářů tohoto článku své zkušenosti s digitální fotografií v UV části spektra, budu potěšen, pokud se o ně se mnou podělí a rád uvedu (s jeho souhlasem, pochopitelně) odkazy na další stránky, zabývající se touto tematikou...