OTOvy stránky nejen o fOTOgrafování

Filtry v digitální fotografii

    V prvopočátku fotografie sloužily filtry k správnému převodu barev do šedé tonality černobílého obrazu. S postupným vývojem nových filmových materiálů (panchormatických a barevných) však tento účel ustoupil do pozadí. Jak je tomu u digitální fotografie ?

Většina výrobců dělí filtry do několika základních skupin :

a) Filtry pro černobílou fotografii

b) Filtry pro barevnou fotografii

c)Filtry pro fotografii v infračervené (IR) a ultrafialové (UV) části spektra

d)Filtry speciální

e)Filtry kreativní

Které z těchto filtrů mají smysl při použití s digitálními přístroji ? Při hledání odpovědi na tuto otázku jsem se setkal s velmi širokým spektrem názorů : Někteří tvrdí, že má smysl užívat všechny filtry, druhá skupina tvrdí, že všechny filtry jsou zbytečné a "počítač to doma zvládne"...

V digitální fotografii máme proti fotografii klasické jednu velkou výhodu. Pomocí digitálního přístroje provádíme vlastně jakýsi sběr dat, která můžeme v konečné podobě zpracovat v klidu doma či na pracovišti. Přitom máme díky některým vynikajícím editorům možnosti, zdaleka přesahující možnosti jakékoliv temné komory či fotolabu. Proto si myslím, že nejlepším postupem je v terénu zhotovit nejkvalitnější možný obrázek s minimem úprav (které jsou již po exposici nevratné) a konečnou podobu řešit v klidu doma v teple, u počítače a šálku čaje nebo kávy...

Vzhledem k této úvaze vylučuji (až na zcela zvláštní případy, protože nejen ve fotografii má každé pravidlo a zásada své výjimky) v digitální fotografii filtry skupiny a), b a e). Funkci všech těchto filtrů můžeme vratným způsobem namodelovat dodatečně v počítači s přesností větší, než je schopnost sebekvalitnější tiskárny v čb režimu a nebo kteréhokoliv fotolabu.

 Stejně tak považuji za zcela zbytečné provádět úpravu zabarvení snímku přímo v digitálním fotoaparátu pomocí změny nastavení "white balance",  jak je navrhováno a doporučováno v jednom nejmenovaném, barvami hýřícím fotografickém dvouměsíčníku...Stejný výsledek (ale vratně) můžeme získat mnohem  jednodušeji doma v teple u počítače a přitom si můžeme nastavit přesně ten odstín "zabarvení", který si představujeme.

Ale abych nevysílal jen "negativní vlny"...:-) Které filtry pro nás mají při použití s digitálním fotoaparátem smysl ?

V každém případě mají smysl filtry UV. Osobně mám na každém objektivu tenhle filtr namontován natrvalo a nepoužívám ho pouze, pokud fotografuji v protisvětle a nebo používám filtry jiné. Konec konců, filtr za několik set korun oželím po letech snáze, než objektiv za několik tisíc nebo desítek tisíc...

Při výběru UV filtru pozor ! Doporučuji v každém případě volit filtr, určený pro barevnou fotografii. UV filtry pro čb fotografii bývají někdy slabounce zažloutlé a my se potom divíme, proč mají některé obrázky o trochu jiný odstín...Použití UV filtrů má smysl hlavně v místech, bohatých na UV záření. Ve všech fotografických příručkách a učebnicích se dočteme, že to je zejména na horách a u moře...UV záření opravdu dělá svoje...Pokud po návratu z dovolené doma zjistíte, že některé obrázky mají modravý nádech a jsou mírně neostré - vězte, že to je opravdu způsobeno UV zářením. Ony čipy digitálních fotoaparátů jsou i na tuto část světelného spektra trochu citlivé...

A abych tuhle úvahu zkomplikoval ještě trochu víc, pak vězte, že čím složitější objektiv (s větším množstvím lepených čoček), tím hůře. Je pravdou, že čím více čoček, tím více jsou UV paprsky pohlcovány, ale bohužel některé tmely, užívané v optice, pod vlivem silného UV záření začnou samy trošku světélkovat. V případě, že narazíme u našeho objektivu na tento problém, nemusíme házet ještě flintu do žita. Existují speciální UV filtry se "zesíleným účinkem", například B+W 415 ze skla Schott GG 400, které tento problém odstraní.

Další faktor, který může mít vliv na naše obrázky, je působení IR záření. V některých přístrojích jsou již z výroby zamontovány IR filtry před čipem, některé čipy mají filtr přímo integrován ve svých vrstvách (jinak bychom fotografovali v IR části spektra i nedobrovolně - vzpomeňte dosah IR ovládání věží, televizorů, vzpomeňte na domovní telefony, kde na návštěvu svítí několik IR diod...).

Jestli náš přístroj vnímá IR  paprsky, zjistíme snadno. A pokud máme pocit, že IR paprsky ovlivňují naše snímky, měli bychom použít speciální filtr. Například B+W vyrábí ( co jsem zatím zjistil, jako jediný) speciální kombinaci pro digitální kamery a fotoaparáty - filtr B+W 486. Tento filtr zabraňuje současně průchodu IR i UV záření a z mého pohledu je - pro moji Minoltu Dimage 7 ideální. Funguje ? Pro porovnání uvádím obrázky, fotografované v létě v poledne u moře. Obrázky nejsou záměrně nijak upraveny, rozdíl musí vidět každý, kdo má jen trochu seřízený monitor :-) Posuďte sami...

bez filtru	Pancolar UV pro čb	Pancolar AZ pro color
UV B+W 415	UV + IR B+W 486	lin. polarizační Vivitar

Také nesmíme zapomínat na filtry polarizační. Dělají krásně syté barvy, modrou oblohu, zelenomodré moře, odstraňují reflexy od skla...V každém případě se hodí. Existují dva druhy. Klasické lineární - polarizují světlo v jedné rovině a nové, cirkulární. Ty jsou určené pro nové přístroje, kde některé autofokusy a systémy měření exposice přebírají část světla, odražených polopropustnými zrcadly, přičemž dochází k další polarizaci s negativními dopady na exposici nebo AF. Před případným pořízením nejlépe vyzkoušet přímo v prodejně :-))). Polarizační filtr nám bude fungovat pouze tehdy, pokud je co polarizovat...Pokud svítí sluníčko, je jasno, modrá obloha, případně i mraky na obloze - je polarizační filtr výborný pomocník. Pokud je však obloha zatažená stejnoměrnou vrstvou mraků a scénu máme osvětlenou měkkým světlem bez stínů, pak je zbytečné polarizační filtr z pouzdra vyjímat :-)

Polarizační filtr má ještě jednu vlastnost...Tím, jak světlo polarizuje, se chová vlastně jako neutrálně šedý filtr, prodlužující exposici na dvojnásobek... A pokud náhodou máme dva polarizační filtry shodného průměru a nasadíme je na sebe, získáme neutrálně šedý filtr od ND 4 až do.... no, do hodně. A ještě k tomu plynule nastavitelný :-) Stačí jen pootočit obrubou jednoho z nich...

     Jaké filtry nám ještě zbývají ? Hodit se nám mohou ještě filtry ND - neutrálně šedé, různých prodlužovacích faktorů. Nejlevnější jsou ty ruské, ND 2 a ND 4, jejichž cena se pohybuje v bazarech okolo sta korun. Jediná nevýhoda - nemají MC vrstvy. Ale  když už nejde nastavit menší citlivost a více zaclonit, na prudkém sluníčku je využít můžeme. Stejně tak při záběrech, kde potřebujeme snížit hloubku ostrosti, zachytit zurčící potůček, mořský příboj...kromě toho podexponovaný obrázek můžeme v počítači skoro vždycky alespoň trochu vylepšit, přeexponovaný ne.

 Poznámka : Ilustrační obrázky byly nasnímány přístrojem Minolta Dimage 7 v maximálním rozlišení, komprese JPEG fine. Nebyly prováděny žádné korekce ostrosti a barev, pouze převzorkování na rozměr 640x480.