OTOvy stránky nejen o fOTOgrafování

Infračervená digitální fotografie II.

V předcházející části tohoto článku jsme si vyzkoušeli, zda můžeme naším digitálním přístrojem infračervený snímek pořídit. V této části se budeme zabývat podrobněji tím, jak snímek pořídit a jak ho následně zpracovat.

Předpokládáme tedy, že náš "digitál" je schopen zaznamenat obraz i v IR části světelného spektra. O volbě infračerveného filtru, případně jeho možné náhradě bylo pojednáno v předcházejícím článku.

Podle mých zkušeností s Minoltou Dimage 7 se při fotografování v IR části světelného spektra můžeme spolehnout na automatické nastavení exposice i zaostřování.

Pro kvalitu výsledných obrázků (zejména pak šum v obraze, projevující se jako "zrnitost") je rozhodující zvolený způsob komprese dat a nastavená citlivost snímače.

Pokud na své Minoltě ponechám nastavení citlivosti snímače v automatickém režimu, ani při nočních záběrech nastavená citlivost nepřesáhne hodnotu, odpovídající přibližně 320 ASA. To je dáno skutečností, že způsob redukce šumu, použitý v tomto přístroji zvládá svůj úkol do této mezní citlivosti. To potvrzuje i zkušenost, že obrázky, snímané Minoltou Dimage 7 při ručně nastavené citlivosti snímače, odpovídající 400 nebo 800 ASA   vykazují o hodně vyšší šum v obraze...

Máme tedy na výběr : Buď svěříme nastavení citlivosti snímače automatice (a pak musíme počítat s tím, že při většině IR snímků budeme potřebovat stativ), nebo přijmeme nižší kvalitu výsledného obrázku, nastavíme citlivost 800 ASA a můžeme fotografovat z ruky.

Je-li to jenom trochu možné a náš přístroj to umožňuje, snímáme IR obrázky v režimu RAW nebo TIFF, tedy bez ztrátové komprese.

Důvodem je skutečnost, že ne všechny pixely snímače jsou "zdravé" a dávají stejné výstupní napětí. Musíme vzít jako skutečnost (kterou v 99,999% případech běžných obrázků ani nezjistíme), že nikdo není dokonalý...tedy žádný čip není dokonalý. Přesto, že v každém přístroji existují algoritmy, které tuto skutečnost "zamaskují", pravda je tvrdá. Některé buňky buďto nefungují již přímo z výroby, nebo časem "oslepnou". Pokud se o tom chcete přesvědčit, není nic jednoduššího. Nastavte formát RAW, případně TIFF na svém přístroji a naexponujte snímek při maximální citlivosti s objektivem, zakrytým krytkou. Některý přístroj to vydrží 10 minut, jiný půl hodiny - na tom až tak moc nezáleží. A potom si tento obrázek otevřete v počítači, s kvalitním monitorem v kvalitním prohlížeči, nejlépe v setmělé místnosti... Na obrazovce uvidíte, v závislosti na kvalitě Vašeho přístroje tmu, místy prosvícenou bílými body. Když si na prohlížeči nastavíte takové zvětšení obrázku, abyste viděli jednotlivé pixely jako čtverečky třeba 2x2 mm, můžete si vadné pixely sami spočítat.

Já jich u nové Minolty napočítal 6, po skoro dvou letech používání se pohybuji někde na 10 - 12 pixelech. Z pěti milionů je to ještě dobré, ne ?

Jak bylo v mnoha článcích a odborné literatuře často rozebíráno, při ztrátové kompresi JPEG a pod. se "vypočítávají" hodnoty pixelu s přihlédnutím k hodnotám v sousedních pixelech (odborníci prominou, řečeno zjednodušeně). A pokud se nám za špatných světelných podmínek "započítá" do obrázku chybný pixel, objeví se ve výsledku celé hnízdo, řekněme 5 či více pixelů s chybnou hodnotou. A my potom můžeme retušovat o sto šest...Ještě, že je to v editačních programech tak snadné :-)

Takže obrázky máme nasnímané, stažené z karty, uložené v počítači a předpokládám, že i zálohované na CD... Protože nikdy nevíme, co se může stát, nedoporučuji editovat nikdy originální obrázek. Stačí chybné kliknutí myši, překlep na klávesnici a obrázek může být nenávratně ztracen.

Při zpracování IR obrázků nesmíme zapomenout, že byly nasnímány v nestandardním režimu. Proto je velmi důležité zachovat jejich maximální kvalitu. Obrázek v editoru otevřeme a pokud ukládáme jeho dílčí etapy, pak nejlépe ve formátu BMP, případně TIFF nebo jiném bezztrátovém formátu.

Běžný barevný obrázek ...

Běžným způsobem exponovaný barevný obrázek...	Digitálně upravený v programu ACD See 5 na čb stažením saturace na 0	Digitálně upravený v programu ACD See 5 filter Sepia

A co se dá dělat s IR obrázkem ?

A teď se podíváme, co můžeme se zdrojovými daty podniknout. Pro jednoduchost byly v této ukázce použity dva snadno dostupné editory, Zoner Media 5 a ACDSee 5. Zkušební obrázek byl fotografován z ruky, exposicí 1/30 sec, clona 3,5, citlivost automaticky nastavena na 200 ASA :

Obrázek přes IR filtr bez úprav...	V programu ACD See 5 vyrovnání úrovní - autolevels...	V programu ACD See 5 poté barevná saturace stažena na 0.
V programu ACD See 5 vyrovnání úrovní - autolevels, poté použit filtr Sepia	V programu Zoner Media 5 automaticky upraveny barvy	V programu Zoner Media 5 automaticky upravena teplota barev

V programu Zoner Media 5 automaticky vyrovnána exposice	V programu Zoner Media 5 automaticky provedena kombinovaná úprava obrazu	V programu Zoner Media 5 z originálu provedena desaturace...
		?
...a automaticky upravena exposice	V programu Zoner Media 5 provedena desaturace po kombinované úpravě obrazu.	...a dál už záleží jen na Vás, co dalšího vymyslíte :-)

Řadu dalších možností, jak převádět barevnou ( a tedy i infračervenou ) fotografii na černobílou najdete zde.