OTOvy stránky nejen o fOTOgrafování

Jak jsem popsal v dodatku k prvnímu článku na toto téma, původní síťový zdroj fungoval...Ale nebylo to to pravé "ořechové". Při odběru, větším než asi 2A pokleslo výstupní napětí až na 11V a v signálu bylo slyšet slabounký brum. Nic hrozného to nebylo, ale přece jenom - report 588 mne vedl k zamyšlení - a předělání zdroje :-)

Zapojení stabilizátoru je klasické, katalogové. Namísto původního IO LM 350, vhodného pro proud maximálně 3 A můžeme použít i  stabilizátor LM 317 pro proud do 1 A. Omezujícím odporem R2 nastavujeme proud, při kterém se začne otevírat tranzistor T1. Při použité hodnotě odporu 120 Ohm je to něco oklo 100 mA.  Elektrolytické kondenzátory jsou blokovány keramickými kondenzátory M68/68 V, u filtračního C1 je navíc vybíjecí odpor 4k7, který zabrání zničení elektrolytického kondenzátoru při odpojení zátěže. Pro zvýšení "tvrdosti" zdroje byl přidán ještě jeden kondenzátor - C3. Použitý tranzistor KD 617 ze šuplíkových zásob (nevybíraný) je přes slídovou izolační podložku připevněn na zadní čelo krabičky. Při odběru okolo 3 A dosáhne po hodinovém nepřetržitém provozu teploty okolo 60 stupňů Celsia. Vzhledem k nízkému výstupnímu napětí z transformátoru (12 V nezatížený) bylo nutno odstranit původní 10 A usměrňovací diody a nahradit je - 30 A usměrňovací můstek sice situaci vylepšil, nakonec jsem však použil obě vinutí transformátoru zapojená sériově a dvojici Schottkyho výkonových diod 30 A/40 V, demontovanou ze starého počítačového zdroje (je to většinou to největší plastové pouzdro na největším chladiči) v zapojení jako dvoucestný usměrňovač. při proudu okolo 2 A totiž docházelo na usměrňovacím můstku 30 A k úbytku cca 0,85 V, zatímco na Schottkyho diodě jsem naměřil úbytek jen 0,15 V.

Úprava zdroje, postup montáže :

Po vyšroubování osmi šroubků odstraníme horní i dolní kryt přístroje. Potom demontujeme filtrační kondenzátor, umístěný v prostoru mezi usměrňovacími diodami a transformátorem. Od + svorky odpájíme vodič z bloku usměrňovačů a tento vyjmeme.

Původní elektrolytický kondenzátor vyjmeme z držáku a nahradíme jej kondenzátorem s větší kapacitou ( Já použil výprodejní TESLA 2G2/50 V, koupený za 2,- Kč). Kondenzátor do držáku upevníme izolovaně, není-li jeho pouzdro opatřeno izolací, použijeme tenkou lepenku, kartón a pod., kterým kondenzátor obalíme. Druhý elektrolytický kondenzátor připevníme mechanicky pomocí Cu pásku, používaného elektrikaři pro uzemňování...Snadno se s ním pracuje a je dostatečně pevný k tomu, aby vytvořil vyhovující objímku.

Pro upevnění kondenzátoru C 1 vyvrtáme z boku krabičky dva otvory pro šroubky M3 přímo podle objímky. Přitom dbáme, aby kondenzátor byl cca 1 cm nad základním plechem, abychom měli dostatek místa pro umístění stabilizátoru. Pásek na uchycení C2 připevníme do otvoru po kabelové příchytce.

Jeden z otvorů v základním plechu, do kterých byla připevněna objímka filtračního kondenzátoru, zvětšíme podle potřeby a do tohoto otvoru izolovaně přes slídovou podložku a silikonovou vazelínu upevníme stabilizátor. Do předního panelu vyvrtáme otvor o průměru 3 mm pro upevnění usměrňovacího bloku, do zadního panelu čtyři otvory pro uchycení výkonového tranzistoru, který izolovaně upevníme.

Druhý elektrolytický kondenzátor upevníme rovněž izolovaně k šasi pomocí kousku Cu pásku, používaného při elektromontážních pracích pro uzemění na kovové potrubí.

Do předního panelu vedle pojistkového pouzdra naproti sekundárním vývodům transformátoru vyvrtáme otvor pro upevnění usměrňovacích diod. V zadním panelu vyvrtáme čtveřici děr pro izolované upevnění výkonového tranzistoru, upevníme tranzistor i diody na panely.

Pak zapojíme celý zdroj, nastavíme výstupní napětí stejným postupem, jako u předcházející varianty zdroje a změříme dosažené parametry nového zapojení.

Upevnění druhého elektrolytického kondenzátoru na místo původních usměrňovacích diod. (Na obrázku je vidět i pokusně upevněný usměrňovací můstek 5A, který se však neosvědčil) Umístění výkonového tranzistoru na zadním panelu síťového zdroje Upevnění dvojice Schottkyho diod na předním panelu síťového zdroje.

Pokud máme zapojená obě vinutí do serie a použijeme dvojcestný usměrňovač, je reálné získat i při vyšších odběrech stabilizované napětí okolo 13 V. Při vyšším nastaveném  výstupním napětí již transformátor nepokryje potřebné úbytky napětí (ztráta na ohmickém odporu vinutí, na usměrňovači a na stabilizátoru) a při vyšším odběru (okolo 2A) dojde k znatelnému poklesu výstupního napětí.

Tento problém by bylo možné odstranit použitím usměrňovacího můstku se 4 diodami při zapojení obou vinutíí transformátoru do serie. Napětí 24 V pak postačuje pro spolehlivé pokrytí všech úbytků v zapojení a napětí na výstupu je do odběru 4 A stabilní. Nevýhodou však je značné zatížení výkonového tranzistoru, který by v tomto případě vyžadoval podstatně výkonnější chlazení.

Já jsem vyšel z úvahy, že FT 817 vlastně napětí 13 V pro dosažení plného výkonu 5 W nepotřebuje - z diskusních fór a řady článků je známo, že tranzistory, použité v PA tohoto TRX poskytují plný výkon již při 10,5 V. Protože nemá smysl po FT 817 vyžadovat větší výkon (k tomu jsou jiná zařízení), nastavil jsem výstupní napětí při proudu 100 mA na velikost 12,87 V. Při plném výkonu a vyladěné anténě mi při zaklíčování poklesne asi na 12,4 V, což považuji za vyhovující hodnotu.

Celkové provedení II. varianty napájecího zdroje - v pozadí zatěžovací odpor. Po dvouhodinovém zkušebním provozu ( trvalý odběr 2,5A) se teplota výkonového tranzistoru při pokojové teplotě v místnosti ustálila na 65 stupních Celsia.

Naměřené hodnoty :

Parametry tohoto zdroje jsou již především limitovány vlastnostmi použitého transformátoru. Dalšího zvýšení stabilního výstupního napětí o několik desetin V bychom mohli dosáhnout už jen použitím zvláštního výkonového prvku (tranzistoru MOSFET) a nebo přivinutím několika závitů drátu vhodného průměru na jádro transformátoru. Já jsem ale usoudil, že to potřebné není...

U tohoto zdroje jsem v průběhu provozu nezjistil žádné napěťové "špičky", takže přepěťovou ochranu z transilů a nebo s tyristorem jsem nepoužil...Upozorňuji ale na to, že transceivry FT 8XX jsou náchylné k poškození vyšším napětím...I proto mi těch 12,8 V stačí :-)

Sem teď, stejně jako v předcházejícím článku, patří upozornění, že každý si napájecí zdroj staví za své a na vlastní riziko. Autor článku tedy nepřebírá odpovědnost za to, když si někdo zdroj postaví, připojí k němu přístroj a něco se rozbije...Samozřejmě rád uvítám polemiku k tomuto návodu, rady, doporučení....